Určitě jste už slyšeli o zázračné metodě výsevu tzv. „winter sowing“ nebo jste viděli nádherné sazenice v bílých plastových nádobách od mléka. Tato metoda získává na popularitě (zejména v Americe, ale už i u nás), a tak přinášíme základní informace pro každého, kdo by si venkovní zimní výsev chtěl zkusit. Šetří místo pod světly a vyhovuje i tzv. línému zahradničení.
Je to jednoduché: budete potřebovat: plastové nádoby (nejlepší jsou potravinové nebo ty od hroznového vína, doporučujeme využíát nádoby, které už doma máte) nebo pytlíky s plastovým zipem, kvalitní zeminu nebo substrát (nedoporučuje se výsevní, protože má málo živin), kolíčky, tyčku, permanentní fix, vybraná semena květin. Slunečné a chráněné místo venku.
- Ujistěte se, že má vybraná nádoba otvory nahoře i dole, pokud nemá, vytvořte je (v případě pytlíků se dole prostřihnou tři menší otvory). Ikonické kanystry na mléko se rozříznou v půli, a po výsevu spojí izolepou.
- Naplňte ji kvalitním substrátem či zeminou. Zalejte, aby si hlína sedla (pokud používáte pytlíky, je fajn je obrátit na bok a stlačit, aby vytekla přebytečná voda).
- Vysejte semínka – dodržujte podmínky pro výsev, zejména hloubku. Znovu zalejte, velmi opatrně, ať semínka nespláchnete.
- Uzavřete nádobu (v případě výsevu do pytlíku je třeba zajistit, že se shora neuzavře, k tomu slouží kolíčky, které umístíte do cesty uzavíratelnému zipu, nechte zhruba 4 cm otevřeno).
- Umístěte na slunečné, ale chráněné místo. Chcete, aby na nádoby pršelo i sněžilo, je ale třeba, aby je neodfoukl vítr, nepřevrátil a tak podobně. Pytlíky se ještě propíchnou tyčkou a umístí tak, aby se dotýkaly země (tyčku položte z obou stran třeba na staré cihly, dřevo…).
- Každý týden kontrolujte, zda je substrát stále vlhký. Pokud jsou teploty vyšší, je třeba větrat.
Jedná se o metodu, která využívá chladných podmínek zimy k tomu, aby semena stratifikovala (tedy nechala je projít chladem a vlhkem, aby je probudila z dormance). Hodí se tedy pro rostliny, které mají rády nižší teploty a jejich semena neponičí mráz. Dají se tak vysévat jak odolné letničky, tak trvalky. Metoda winter sowing také šetří místo pod světly, nedivíme se, že je tak oblíbená. Experimentování se meze nekladou.
Začít můžete od prosince do února, u nás to nejčastěji bývá leden (nechcete sít příliš brzy, semena by vyklíčila a nepřežila zimu, ale ani příliš pozdě, kdy už nemusí být dostatečně chladno k úspěšné stratifikaci). Záleží na vašich podmínkách, chce to zkoušet.
A pro které květiny je metoda vhodná? Zejména chladu odolné letničky i trvalky. Skvěle klíčí: hlaváče, chrpy, hledíky, hrachory, lupiny, ostrožky a stračky, orlíčky, echinacey a rudbékie, irské zvonky, prorostlík, máčky, černuchy, řebříčky, řimbaby, měsíček, ale třeba i máky a spousta dalších. Pokud vás baví experimenty, zkuste, co vám bude fungovat.
Tak co, zaujala vás tato metoda? Vyzkoušíte ji? Nebo už ji praktikujete?