Jak se v Green Decoru vypořádáváme se suchem?
Voda je základ úspěšného pěstování a my se paradoxně už 8 let potýkáme s jejím nedostatkem. Naším jediným zdrojem vody je historická studna se slabým pramenem (přítok přibližně 200 l/den v období sucha) a dešťovka. V obdobích největšího sucha pak od souseda odebíráme vodu z vodovodu jen pro pokrytí nejnutnějšího. Za tu dobu jsme si tedy už vytvořili provázaný soubor opatření, díky kterým jsme se na sucho, v rámci našich možností, celkem adaptovali. Třeba budou některé tipy vhodné i pro vás.
Výběr druhů
Už několik let se soustředíme na zvětšování jarní produkce, která je tak svým rozsahem stejná nebo ještě větší než letní. Potřebujeme totiž využít toho, že od podzimu do jara je podstatně více vláhy. V srpnu až září tak vyséváme přímým výsevem a vysazujeme sazeničky druhů, které přezimují do dalšího roku a sklízí se v květnu. Kvalita takto vypěstovaných rostlin je mnohem větší než těch z letních várek, protože mají větší kořenový systém a obvykle dostatek srážek. Vždy vyséváme a vysazujeme s ohledem na předpověď počasí a avizované srážky a pokud se rozhodujeme, zda budeme nějaký druh sázet už na podzim nebo až na jaře, vždy volíme podzim.
S ohledem na měnící se klima neustále testujeme nové druhy pocházející z teplejších a sušších oblastí a myslíme na to, že je nejvyšší čas vysazovat třeba olivovníky nebo eukalypty, které tu za 30 let možná budou jako doma.
Způsob výsadby
Chceme, abychom měli záhony dokonale zaplněné rostlinami a nezavlažovaly se tak následně zbytečně žádné proluky, proto se nám zatím osvědčilo spíš spoléhat na předpěstování sazenic. Spon musí být natolik hustý, aby rostliny zcela zakryly povrch, ale zase ne příliš, aby si nekonkurovaly, což je neustálý oříšek. Přímé výsevy, které často špatně vzcházejí, proto minimalizujeme, ale možná jen potřebujeme vybrousit techniku a pak to přehodnotíme – znám pěstitele, kteří na ně naopak nedají dopustit, protože rostliny z přímých výsevů mají lepší kořenový systém.
Zavlažování
2-3 týdny po výsadbě, než rostliny zakoření, zaléváme klasicky vrchem z hadice. Hned, jak vidíme, že rostliny začínají růst, přepínáme na kapkovou závlahu. Samozřejmě, zavlažujeme méně často a větší dávkou vody, ne často a málo, taková zálivka jen plýtvá vodu a vliv na růst rostlin je minimální. Kapková závlaha nám umožňuje optimalizovat množství vody do jednotlivých zálivek a dopravit ji rovnou přímo ke kořenům. Rostliny pěstované od podzimu mají natolik dobrý základ, že jim neuškodí poslední dobou častá suchá jara a stačí je vydatně zalít 1-2x při tvorbě květů, aby dosáhly požadované délky.
Péče o půdu a pomocné prostředky
Neustále investujeme do půdy a snažíme se zvyšovat množství organické hmoty, která pomáhá zadržovat vodu v půdě. Především formou kompostu, tam, kde se nám podaří začlenit do výsevního plánu, i zeleným hnojením. V posledních letech experimentujeme s biouhlem, ale zatím nemáme ujasněné poznatky.
Velice se nám osvědčily pomocné prostředky aplikované na list (Vermesfluid, Algasol, Vermaktiv), v pravidelných intervalech nebo ve fázích intenzivního růstu a před květem. Díky těmto prostředkům dokáží lépe odolávat stresu ze sucha, následně jsou vitálnější a odolnější proti škůdcům a chorobám.
Mulčování a mikroklima
Poměrně často používáme na letničky tkanou textilii, která nám pomáhá, kromě boje s plevelem, také zabránit vysychání půdy. Na ostatních plochách mulčujeme slámou a vypletým plevelem, případně posekanou trávou. V ideálním případě se vrhneme na pletí den před hlášeným deštěm, aby plevel uschnul, ale aby se do narušených a obnažených záhonů hned vsákla voda.
Za důležitou součást ochrany před suchem považuji budování mikroklimatu. Ze všech stran jsme obklopení vzrostlou zelení a stromy, které zabraňují vysušování větrem, snižují teplotu vzduchu a zadržují vlhkost, ať už v zemi nebo v ovzduší.
Michaela Krobová, Green decor, červenec 2022