Co je to biodynamické zemědělství? Jaké jsou jeho základy? Na tyto otázky bylo sepsáno již mnohé.
Biodynamické zemědělství vychází ze série přednášek filozofa, vědce a společenského reformátora Rudolfa Steinera z roku 1924. Rudolf Steiner hledal cestu, jak rozšířit vědecký výzkum za hranice existujících parametrů přírodních věd a chtěl prozkoumat i metafyzické spirituální reálie každodenního života. Biodynamické zemědělství se stále rozvíjí a je živoucí součástí moderního zemědělství již téměř sto let. Pokud vás tato tématika zajímá více, doporučuji si přečíst například Biodynamické zahradničení, Monty Waldin, Knižní klub, 2016.
Rád bych se pozastavil u specifik biodynamického pěstování květin. Vedle všeobecných věcí, jako je podpora půdní úrodnosti, aplikace biodynamických preparátů a všeobecné podpory biodiverzity, je klíčovou věcí u pěstování květin k řezu a sušení, termín jejich výsevu, výsadby, okopávání a v neposlední řadě také sklizně. Před začátkem 20. století bylo naslouchání přírodním rytmům zcela přirozenou věcí, a je to zcela přirozená praxe u mnoha kultur. Efekt měsíce a jeho pohybu na vodu je známá věc, a nejen že vytváří příliv a odliv, ale ovlivňuje i tok mízy v rostlinách při jejich růstu. Dnešní biodynamické kalendáře obsahují jednoduchý souhrn pohybu nebeských těles a shrnují je do jednoduchých pravidel, která dělí plodiny do čtyř hlavních skupin, podle účelu, pro který je pěstujeme. Jsou to rostliny listové, plodové, kořenové a květové. A právě práce v květové dny je důležitá při pěstování květin. Původní tvůrkyní biodynamického kalendáře je Maria Thun, a její potomci v jeho tvorbě pokračují. Každý rok vychází i jeho překlad do češtiny, který vydává svaz Pro-Bio.
Tento kalendář je užitečným rádcem při pěstování a samozřejmě je to takový přídavek k selskému rozumu. Prvně je dobré sledovat stav půdy a počasí a poté se dívat do kalendáře, na co je vhodný čas. Pro jednoduchost uvedu shrnutí, co dělat v jednotlivé dny.
Listový den: Je ten nejlepší čas pro výsev a péči o listovou zeleninu, jako je třeba salát nebo špenát. Ale také třeba bylinky, jako je máta meduňka, naťová petržel nebo pórek. Pokud budete listové plodiny sklízet v listové dny, vydrží také déle čerstvé v lednici.
Kořenový den: Nejlepší den pro pěstování všeho, co roste hlavně pod zemí jako je mrkev petržel, celer, ale také cibule nebo česnek. Pokud se budete držet biodynamického kalendáře, dočkáte se větší úrody a lepší skladovatelnosti.
Plodové dny: Den ideální pro péči o vše, co nám poskytuje plody. Konkrétně třeba rajčata, papriky, okurky, dýně hrášek a veškeré ovoce.
Květové dny: Ideální čas pro aktivitu kolem květin. Pokud sbíráte květiny v květové dny, vydrží déle čerstvé ve váze, při sušení si lépe udrží barvu a v neposlední řadě při sběru květin v tyto dny podpoříte rostlinu v tvorbě dalších a dalších květů, takže vaše zahrada bude stále rozkvetlá.
Samotná Maria Thun provedla již v roce 1984 experiment s pěstováním měsíčku lékařského, kdy na jedné parcele sklízela čtyři různé záhony v různé dny. Dosáhla závěru, že pokud bude trhat květy měsíčku jen v květové dny, dosáhne ve výsledku více než dvojnásobné sklizně, oproti sklizni ve dnech listových nebo kořenových.
Zní vám to vše jako bizarní astrologické ezorady? Ani se nedivím, mě se to zpočátku také zdálo přitažené za vlasy. Až po vyzkoušení na vlastním záhonu se moje přísně vědecké uvažování poněkud změnilo. I dnes chodím kolem záhonů a divím se, proč při podzimní výsadbě vysazené sazenice na půlce záhonu prosperují a na jiné ne. Odpověď je v rozdílném charakteru dvou dní, kdy jsem vysazoval. Pokud jste stále na pochybách, co to ten blázen píše, můžete si přečíst článek jak podle biodynamického kalendáře koštují víno ve světových firmách (britský deník The Guardian, odkaz: https://bit.ly/3KvwyvU) A nejlépe uděláte, když si to na svých zahrádkách vyzkoušíte sami. Hodně zdaru při pěstování.
Petr Ilgner, Lusk, srpen 2022